Informace o vojenské hudbě PLZEŃ.

Historie vojenských hudeb v Plzni před rokem 1963.

(Československé vojenství - Bohumil Pešek)

Dnem 8.1.1683 zřídil na základě císařského reskriptu z 16.10.1682 vévoda Georg von Würtemberg-Stuttgard pluk, jehož byl také do roku 1685 prvním majitelem, který nesl od roku 1769 číslo 35. Pluk se původně doplňoval z Francka a Švábska, od roku 1781 z Plzeňska (naposledy z politických okresů Horšovský Týn, Stříbro, Plzeň, Přeštice, Domažlice). Od roku 1743 měli jeho příslušníci na uniformách červené (od 1767 rakově červené) vyložení a žluté knoflíky. Za svou více než dvousetletou historii vystřídal řadu posádek v celé monarchii. V Plzni byl posádkou v letech 1767-1790, 1801-1806, 1807-1810, 1815-1820, 1824-1837, 1871-1877, 1882-1889 a 1894-1914. Podle jeho majitelů několikrát změnil jméno, např. 1842-1867 Khenvenhüller, 1867-1890 Philippovič a od roku 1890 Daudlebsky ze Sternecku. Zúčastnil se prakticky všech tažení rakouské armády. V jeho řadách sloužil i rytíř Jan Jeník z Bratřic.

První zachycená zmínka o hudbě je z roku 1779 a uvádí se kapelník jménem Johann Zandel. Mezi kapelníky jeho plukovní hudby vynikli zejména František Šmíd (1869/86) a Emil Kaiser (1886/93). Posledním kapelníkem byl od roku 1893 Antonín Köhler. V roce 1839, když byl pluk posádkou v říšské pevnosti Mohuč, narodil se Josefu Královi, příslušníku plukovní hudby syn Johann Nepomuk, který se stal později známým vojenským kapelníkem a hudebním skladatelem. Jako plukovní pochod se od sedmdesátých let devatenáctého století používala skladba kapelníka Františka Šmída „Philippović – Marsch“.

V roce 1914 hudba odešla s plukem na srbskou frontu a v roce 1915 se její větší část vrátila k náhradnímu tělesu, které bylo 15.6.1915 přemístěno do Szekesfeherváru, odkud opět odešla na frontu. V Plzni byly nadále hudby maďarských pluků č. 48 (kapelník G. Wirnitzer) a č. 69 (kapelník Josef Horák), s mužstvem převážně české národnosti. Např. u pěšího pluku sloužil pozdější velmi populární vojenský kapelník Karel Eška. Z těchto hudeb po roce 1918 vznikla posádková hudba Plzeň, kterou řídil Josef Horák.

Koncem roku se 1918 se do Plzně vrátil pěší pluk 35, ale začátkem ledna 1919 byl i s hudbou, kterou vedl plukovní bubeník František Eismann, přemístěn do Chebu. Hudba se do Plzně už nevrátila, neboť byla v květnu 1919 odeslána do Lučence jako posádková hudba a v roce 1920 se stala plukovní hudbou pěšího pluku 25. Její bývalý kapelník Köhler se stal kapelníkem posádkové hudby v Rumburku (vedené u 7. střeleckého pluku).

V Plzni zůstalo náhradní těleso pěšího pluku 35, v jehož stavu byla i posádková hudba řízená Josefem Horákem. V roce 1920 byl pěší pluk 35 sloučen se 35. pěším plukem italské legie a nadále působil jako pěší pluk 35. Od roku 1922 nesl čestný název „Foligno“. Při přeměně posádkových hudeb na plukovní v roce 1920 se posádková hudba Plzeň stala hudbou pěšího pluku 18 a nadále ji vedl Josef Horák. Pěší pluk 35 dostal jako plukovní hudbu dosavadní posádkovou hudbu Ústí nad Labem (což byla bývalá plukovní hudba 88 pluku v Berouně), vedenou do roku 1923 kapelníkem Václavem Jandou. Mezi jeho kapelníky patřili v letech 1920-1939 také Jindřich Chládek (1923-1932) a Václav Thier (1933-1935). V pluku sloužil mimo jiné jako hudebník pozdější kapelník Rudolf Urbanec. Populární byl i dirigent plukovní hudby Alois Lébr. Jako plukovní pochod se hrál Hašlerův pochod „Pětatřicátníci“, který upravil rotmistr Jan Hlaváček.

V roce 1945 byl pěší pluk 35 obnoven v Klatovech a 3.3.1948 znovu pojmenován „Foligno“. Na podzim 1948 se přemístil do Domažlic. Dnem 9.5.1950 mu byl zrušen název „Foligno“ a propůjčen nový název „Čs. bojovníků ve Španělsku“. K 1.10.1954 prodělal reorganizaci na 35. střelecký pluk. Dne 9.5.1955 následovalo přečíslování na 68. střelecký pluk „Čs. bojovníků ve Španělsku“. K 1.10.1958 byl reorganizován, přečíslován a přejmenován na 12. motostřelecký pluk „Juraje Jánošíka“. Od 25.3.1970 nesl nový název „Hronský“. Pluk zanikl 31.7.1992.

Plukovní hudbu, obnovenou v roce 1946, řídil až do října 1948 dirigent Alois Lébr, kterého vystřídal dirigent Jan Říha. Hudba prošla všemi reorganizacemi a postupně ji vedla řada kapelníků (mimo jiné v letech 1949-1951 i známý kapelník Karel Šťastný). V roce 1963 byla zrušena a včleněna do hudby 2. motostřelecké divize „Slovenského národního povstání“ (tj. Posádkové hudby Klatovy), která vznikla 1.8.1963 sloučením dosavadních plukovních hudeb 10. motostřeleckého pluku „Karpatského“ (Janovice nad Úhlavou), 11. motostřeleckého pluku „Národního hrdiny Jana Švermy“ (Klatovy) a 12. motostřeleckého pluku „Hronského“ (Domažlice). Posádková hudba Klatovy byla zrušena 1.11.1991. Jako hlavní dirigenti u ní působili: Karel Vintera (1.8.1963-31.12.1964), Jaroslav Dufek (1.1.1965- 31.8.1976), František Štejnar (1.9.1976-10.11.1982), Alexander Kudry (1.11.1982-1987) a Miloslav Bulín (1987-1.10. 1991).